Počerady

Historie obce

POČERADY (Potscherad)

Název obce se vysvětluje z vlstního jména Počerady - ten, kdo počíná radu. Poprvé se jejich jméno objevuje na listině ze 3. září 1209, v níž pražský biskup Daniel potvrzuje vlastnictví Počerad cisterciáckému klášteru v Oseku. V roce 1333 vysadil opat Konrád vesnici znovu emfyteutickým právem, podle něhož byly znovu vyměřeny pozemky a pevně stanoveny dávky a robotní povinnosti.

Po zničení oseckého kláštera husity v roce 1420 se Počerady zmocnily Louny a držely je až do restitucí za Jiříka z Poděbrad roku 1454. Díky tomu se v lounské knize počtů zachoval soupis poddaných z té doby: hospodařilo zde 16 sedláků (dva byli ze Břvan), byl zde rychtář Janáč a dokonce purkmistr Štěch.

Po roce 1454 připadly Počerady (někdy také Počeradce), jako královské zboží k mosteckému hradu. V roce 1465 se už uvádějí jako součást panství Postoloprty, kde zůstaly do roku 1850. V roce 1654 bylo v obci jen osm hospodářství, krčmářem byl Adam Zeman. Počerady byly pro jejich majitele významným hospodářským přínosem, protože tam už v 17. století existovala celnice, kde se na zemské cestě mezi Louny a Mostem vybíralo clo.

Po roce 1720 začali Schwarzenberkové v okolí vesnice těžit uhlí. Ve stejné době zde byl postaven kostelík sv. Anny. Počátkem minulého století se u Počerad uvádí vyschlý rybník Jezero. Tamní škola má starou tradici, je uváděna už v roce 1770. Nová školní budova byla postavena v roce 1897. Jakkoliv byly Počerady malou obcí, působilo zde za 1. republiky šest spolků - mimo jiné hasiči, hudební spolek, hornický spolek, byly zde dvě hospody, dva řezníci, dva ševci a kovář. Národnostně převažovali Němci s 62% obyvatel v roce 1921. Česká jednotřídka byla zřízena o rok později. Nejvíce obyvatel zde žilo v roce 1930 - celkem 316. Nyní je zde hlášeno 122 obyvatel.

Počerady (Potscherad) leží v nadmořské výšce 219 metrů. Součástí lounského okresu se staly v roce 1960, tehdy ještě jako samostatná obec. Od roku 1981 jsou Počerady pod správou obce Výškov.

V seznamu památek je uveden jen barokní kostel svaté Anny, postavený roku 1720 a upravený a rozšířený roku 1782 zednickým mistrem Václavem Vyčichlem.