Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Jízdní řády 2019

KALENDÁŘ ODPADY 2019

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 30 31 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 1 2 3 4 5 6

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Historie obce

Výpis z německého originálu:

„Der politische Bezir Saaz“ z roku 1904

K Historii obce „ Výškov“.

 

VÝŠKOV (Wischkowa)

Výškov je vzdálen 12 km severovýchodně od Žatce a 4 km severozápadně od Postoloprt (Postelberg), čítá 70 domů s 313 obyvateli a zaujímá plochu 645 ha a 23 arů.

Obec leží v úrodné rovině, která navazuje na severu na nížinu „Sedlina“ a na západě a severozápadě přechází pozvolna v náhorní rovinu, ze které vyvstává kopec „Wachtberg“ svou výškou 285 m. Východně ve vzdálenosti asi 2,5 km přetíná tuto rovinu k Břvanům (Weberschan) patřící kopec „Chlumberg“ (Chlum) (302 m).

Tmavá ornice, většinou z diluviálního na humus bohatého jílu umožňuje výborné pěstování všech druhů zemědělských produktů. Ječmen, pšenice a cukrová řepa jsou hlavními produkty na polích. V průběhu posledních let se rozšířilo pěstování chmele, jmenovitě na odvodněných polích „Gezera“ (Jezera), v současné době však bude pro malou rentabilitu omezeno.

Před několika desítkami let byly v západní části 2 hnědouhelné doly, v důsledku slabé těžby musel být provoz zastaven.

Celkem pravidelně rozložená obec dělá již svým vnějším vzhledem příjemný dojem. Pěkné tu a tam statné domy rámují ve směru od západu na východ prostornou, s pečlivostí pěstovanými akáty zdobenou náves. Uprostřed návsi stojí v roce 1743 postavená celkem velká a pěkně upravená kaple „Obětování Marii“./ O podnětu k její stavbě se vypráví: voják Engelmann z čísla 8 ve Výškově se dostal při verbování v Postoloprtech s jedním kamarádem do bitky a toho zabil. Jako pokání věnoval svůj dědický díl na výstavbu kaple./¨

Na jižní straně stojí nad stromy a okrasnými keři obklopeném prostranství přízemní budova školy. Velký obecný rybník, obklopen stinným stromovím, je převedením jednoho pramenu zařízen pro pěstování ryb. Vedle tohoto shromažďují ještě dva menší rybníky odtékající dešťovou vodu. Všechny 3 rybníky jsou opatřeny vyzděnými břehy. V roce 1904 vybudovaný přívod z povrchových pramenů, jejichž sběrná nádrž se nachází pod kopcem „Wachtberg“, dodává nutnou užitkovou i pitnou vodu. Osvětlení obce je již několik let zavedeno. Hřbitov leží severně od obce a byl vybudován v roce 1899 společně se sousední obcí Počerady (Potscherad) na bezplatně k dispozici daném pozemku výškovského majitele Josefa Starka.

Za stávající zařízení pro veřejné blaho, jakož i úspěšné prosazování všech zájmů obyvatel, děkuje obec péči a úsilí dlouholetému starostovi Eduardu Mederovi a jeho obecnímu zastupitelstvu.

Výškov je zařazen k břvanské faře, má ale obecní kapli, ve které jsou vedle třech bohoslužeb čteny mše, dále má svůj vlastní hřbitov. O školní vzdělání je postaráno jednotřídní obecnou školou. K měření dešťových srážek je zřízena ombrometrická stanice. Sanitární péče náleží obvodnímu lékaři v Postoloprtech.

Nechybí zde dopravní možnosti. 2 okresní silnice: Rvenice-Počerady (Ferbenz-Potscherad)

a Blažim-Vrbka (Ploscha-Ferbka) křižující obec, třetí silnice z Bitozevse (Wittosess) do Břvan (Weberschan) vede nedaleko jižně kolem. K tomu má Výškov dnem 1. listopadu 1903 otevřenou zastávku státních drah na trati Plzeň-Duchcov (Pilsen-Dux) s přepravou nákladů. Tato je od obce vzdálena 1 km a sní spojena válcovanou silnicí. Poštu obstarává c. a k. poštovní úřad v Počeradech.

 

Památníky zbožnosti jsou: Dřevěnou mříží oplocená socha Jana na cestě do Třískolup (Schiessglock), 1 socha sv. Václava na cestě do Počerady, 1 kříž na cestě do Rvanic, 1 kříž před školní budovou, misionářský kříž před vchodem do kaple, dále 1 kříž na místě, kde se rozdvojují silnice do Vrbky a do Břvan.

- Jako představení obce byli:

a) jako rychtáři:

- 1740 Josef Brünnler č. 1

- Georg Greisch (1757 prušáky odveden jako rukojmí do Žatce (Saaz))

- Johann Georgenthaler 1775-1800

- Josef Kletschka 1800-1812

- Wenzel Kletschka 1812-1848

- Josef Kletschka 1828-1834

- Michel Liebig 1834-1836

- Anton Hacker 1836-1845

- Josef Schmied 1845-1848

 

b) jako starostové:

- Anton Hacker do roku 1864

- Josef Liebig 1864-1870

- Wenzel Seemann 1870-1874

- Josef Stark 1874-1877

- Josef Trinks 1877-1880

- Karl Seemann 1880-1883

- Adolf Seemann 1883-1886

- Ferdinand Lenk 1886-1889

- Wenzel Seemann 1889-1892

- Od roku 1892 až do současné doby (1904) úřaduje jako starosta majitel hospodářství Eduard Meder

 

Jako průmyslové podnikání je třeba jmenovat: 1 parní výmlatové konsorcium a 1 půjčovnu strojů se 2 parními mlátičkami.

Jako živnostníci zde působí: 1 dámská krejčová, 1 řezník, 3 hostinský, 1 obchodník se zeleninou, 2 obchodníci, 1 obchodník s uhlím, 3 zedníci, 2 kováři, 4 ševci, 2 truhláři a 3 tesaři.

Jako spolky zde existují: 1 hasičský (založen 1881), 1 zvelebovací a okrašlovací spolek (založen 1888) a jedno společně s obcemi Počerady a Břvany v roce 1901 založené vodohospodářské společenstvo.

 

Škola: Místní škola byla kolem roku 1770 povolena jako exponované pomocné stanoviště farní školy v Postoloprtech. Místnosti třídy, která tenkrát sloužila i jako byt pro učitele, byla dlouhou dobu umístěna spolu obecní kovárnou v domě č. 9. Později dělila dřevěná přepážka a ještě později přepážka z cihel byt učitele od školní třídy. V roce 1844 sloužila pronajatá místnost v domě č. 25 jako školní třída; v roce 1847 byla třída umístěna v domě č. 7. V roce 1849 byla kovárna v domě č. 9 zrušena a přestavěná budova použita jako školní budova. V roce 1871 byla zdejší školní pobočka přeměněna na samostatnou jednotřídní obecnou školu. V roce 1895 byla provedena nová výstavba nynější školní budovy s nákladem 18 000K.

Jako učitelé a řídící školy je nutno jmenovat: Johann Grohmann do roku 1793, Buttler Grundig, Schweizer, Wenzel Mathes 1795-1835, Anton Schneider 1835-1853, Josef Schmalfuss 1853-1862, Anton Eichler 1862-1867, Wendelin Tatermusch 1867-1875, Ludwig Haustein 1875-1878, Josef Schubert 1878-1881, Adolf Hacker od 1. září 1881 až dosud(1904). Industriální výuku Julie Zörner(ová).

 

Dějiny obce:

V roce 1057 je zmínka o sedláku z jinak neznámé obce Wischkowa jako člena kolega kláštera sv. Štěpána v Litoměřicích. Výškov je také označován jako celek nebo částečně jako majetek pražské kapituly.

Hájek ve své slavné kronice vypráví: Když táhl král Jan z Čech v roce 1322 na pomoc svému spojenci Ludvíku Bavorskému proti Jindřichu Krásnému z Rakouska, vyznamenalo se hodně českých Pánů svou statečností. Mezi nimi byl za svou statečnost pasován na rytíře i Mikuláš z Výškova (Nikolaus von Wischkowa). Stejně odměněn byl i Bušek Stražskovský z Výškova (Buschek Stražkowsky von Wischkowa), jeden z těch statečných českých pánů, které v roce 1355 císař Karel IV. Na svém tažení zpět z Říma osvobodil z moci rebelujících Italů z Pisy.

Po husitské válce se nacházela většina obcí, dříve patřících k postoloprtskému benediktýnskému klášteru, mezi nimi i Výškov, v majetku města Louny (Laun), které muselo tento majetek odstoupit králi Jiřímu z Poděbrad. Jeho synové přenesli tento zmínění majetek v letech 1480 a 1501 na bratry Weitmühly, pány z Postoloprt, kteří vedle toho mohli mít v zástavě i majetek klášterů, ale dispoziční právo zůstalo českému králi zachováno. Tak obdržel Sebastian z Weitmühlu dne 10. července 1535 od Ferdinanda I. vedle jiného tak Břvany (Weberschan), Lenešice (Leneschitz) a Výškov (Wischkowa) jako dar. V roce 1559 se dohodli Jan, syn Sebastiana z Witmühlu a Beneš a Jan Lorenz, Waisen des Kříž z Weitmühlu na tom, že oba posledně jmenovaní převezmou jako své vlastnictví panství Postoloprt, kde kterému byl tenkrát přičleněn i Výškov. Od té doby zůstal výškov stále v závislosti panství Postoloprt až do roku 1848.

V roce 1642 je z 27 realit (nemovitostí) ve Výškově 13 označeno jako opuštěné.

Dne 27. listopadu 1757 vtáhl do Postoloprt pruský polní maršál Keith s 8000 muži, z nichž 6000 bylo ubytováno v kolem ležících obcích. Nepřátelští velitelé vojsk požadovali vedle velkých kontribucí (válečných náhrad) také ohňovou daň (Brandsteuer), a osoby, které nemohli platit odvlekli pryč. Tak byl odvlečen do Žatce jako rukojmí tehdejší výškovský rychtář Georg Greisch a držen v zajetí, dokud se nevyplatil 35 dukáty. I ve válce bavorských dědických následníků bylo okolí Postoloprt tvrdě poznamenáno. Dne 27. srpna 1778 přitáhli pruští husaři do Blažimi (Ploscha), Výškova a Počerad. Den na to vypukla mezi rakouskými husary a saskými dragouny nedaleko dvorce „Schmalzhof“ (s mléčným hospodářstvím) bitka, ve které bylo zajato 6 nepřátelských dragounů.

V osbobozenecké válce v roce 1813 měl výškov opět na ubytování ruské, pruské a rakouské vojsko. Nejdříve 400 ruských, potom 3 týdny východopruské kyrysari, po nich pak ruské gardové jezdectvo, ruské hulány a kozáky. Pro rakouské vojsko musel být dlouhou dobu pečen chleba ve 12 pecích, který musel vážit v každém domě místní učitel Wenzel Mathes. Požadované vozy a spřežení, která chleba odvážela, se vracela domů až po několika týdnech. V roce 1866 zde byly opět při svém ústupu ubytovány pruské jednotky. Tyto sem přitáhly choleru, které padlo za oběť 22 osob, mezi nimi i rodiče učitele Antona Eichlera.

Ohněm byly zničeny: v srpnu 1759 – 27 obytných budov a 10 stodol, dne 21. února 1762 – 8 selských a 5 domů nádeníků, dne 24. července 1765 – více domů a stodoly č. 1 až 11, a č.15, v roce 1767 stodola č. 16, a dne 18. května 1808 – 6 domů a stodoly č. 1 až 7, dne 16. srpna 1826 – stodoly z č. 18 až 25, dne 26. dubna 1840 – stodoly z č. 13 a 14, dne 20 září 1854 – domy č. 31 až 36, dne 13. srpna 1876 – vedlejší budovy č. 7 a 10, dne 19. prosince 1876 – stodola z č. 29, dne 30. října 1880 – č. 3, dne 22.ledna 1884 – obytný dům č. 10, dne 9. srpna 1892 kolna z č. 4.

 

Zlé krupobití postihlo obec dne 5. a 15. srpna 1816; dne 5. července 1856; dne 10. srpna 1905 a dne 4. července a 1. srpna 1906.

 

Ve zlém roce 1770 vypukla v obci nakažlivá nemoc, které podlehlo 70 osob. Obyvatelé Rvanic (Ferbenz) už nechtěli povolit průjezd s mrtvými na hřbitov v Postoloprtech. V roce 1806 zemřela většina dětí na neštovice.

Jak se vypravuje, měla být poloha obce Výškov původně dále jižně k Rvanicím,v těch místech kde se ještě dnes říká „ Ve starém Výškově“ (Im alten Wichkowa). V současné době nejsou na tomto místě již žádné stopy bývalé existence obce. Přesto ale tvrdí starší sedláci, že při hluboké orbě opětně nalézají větší kameny, které by prý mohli být základní zdí. Jméno polí „U celního kola“ (Beim Zollrad) ukazuje na to, že zde kdysi asi stálo nějaké celní znamení. Ve vrstvách bažinaté zeminy byly nalezeny střepy a hliněné nádoby, které však byly zničeny, takže nedošlo k jejich vědeckému výzkumu.

 

 

Z uvedeného německého originálu přeložil

Dne 17. srpna 1995

 

Karel Kratochvíl

Tlumočník – překladatel

Výuka německého jazyka

Za kovárnou 160

439 49 STAŇKOVICE